Paprika

Rostlina může dosahovat výšky téměř 150 cm. Má bílé květy a zelené plody, které červenají při zrání. Jako koření se používá plod, který se suší a mele. Plod má tvar lusku. Ten má obvykle zářivě červenou až červenohnědou barvu, může být i zelený nebo žlutý. Jedná se o víceletou rostlinu, která dokáže přežít i v oblastech, kde jsou mrazy. Paprika setá je sice nejznámější a nejčastěji pěstovaný druh, existují ale další čtyři domestikované druhy paprik. Jednotlivé odrůdy se liší barvou i tvarem plodů. Pěstované kultivary pochází z amerických paprik, které dodnes rostou v některých teplejších oblastech planě.

Paprika je původně tropická rostlina. Jazykové, ekologické, archeologické a genetické důkazy ukazují, že paprika (capsicum annuum) pochází z Mexika. První zmínky o této rostlině jsou staré více než 6 500 let. Všechny druhy paprik jsou původem ze Severní a Jižní Ameriky, kde se staly důležitou součástí stravy mnoha civilizací. Jako první přivezl do Evropy papriku Kryštof Kolumbus. Ve Španělsku se velmi rychle stala populární, protože se z ní vyrábělo chilli, které představovalo náhradu za drahý pepř. Španělé byli první, kteří začali pěstovat papriky v mírném klimatickém pásmu.

Po staletích se z ní stala jemná paprika, kterou se plní ve Středomoří olivy. Získává se ze zralých paprikových lusků, které se usuší a pomelou. Paprika je základní koření, které tvoří typickou chuť guláše. Světově známá je maďarská paprika, ta je považovaná za národní koření Maďarska a připravuje se z ní především maďarský guláš. Papriku do Maďarska přivezli Turci v době expanze Osmanské říše. Ve městečku Kalocsa v Maďarsku se v říjnu koná dokonce paprikový festival. Při vaření se používá nejen paprika jemná a pálivá, ale i uzená.

Pro základy jídel použijte papriku sladkou, pálivou poté k pikantnímu dochucení. Mletá se používá do masitých jídel a téměř do všech druhů gulášů. Paprika se přidává pro lepší chuť i výraznější barvu do polévek a omáček. Tvoří také základ oblíbené speciality kuře na paprice. Jedná se o všestranné koření, které se hodí do mnoha pokrmů, kterým dodává příjemný podtón. Paprika je tradičním kořením maďarské kuchyně.

Hodí se k vejci, měkkýšům, sýrům, pomazánkám nebo majonézám. V Portugalsku a Španělsku se přidává do klobás, jako je například známé chorizo. Při tepelné úpravě ztrácí barvu, proto se doporučuje ji přidávat až ke konci vaření. Papriku při vaření také nepřidáváme do rozpáleného oleje, vlivem vysoké teploty může zhnědnout a zhořknout. Uzená paprika získá vynikající chuť kombinací s česnekem.

Paprika sladká má výraznou, kořeněnou chuť po sladké paprice, příjemné aroma a sytě červenou barvu. Používá se do masitých jídel a téměř do všech druhů gulášů. Hodí se do omáček, sýrů, slaného pečiva a uzenin.

Paprika gulášová dodává pokrmům lahodnou chuť a příjemné aroma. Gulášová paprika je hnědočervená s kořeněnou vůní, chuťově sladká až mírně pálivá. Výborně se hodí nejen do všech druhů gulášů, ale také do dalších masitých jídel, omáček, uzenin a specialit maďarské kuchyně.

Paprika pálivá má ostře kořeněnou, pikantní chuť. Používá se do masitých jídel, především do omáček a sýrů, kterým dodává nejen lahodnou chuť, ale i výraznou červenou barvu. Vynikající chuť dodá také uzeninám, tvarohům nebo rybím pokrmům.

Uzená paprika má sytě červenou barvu, kořeněnou chuť a výrazné kouřové aroma. Získává se sušením a pozvolným uzením sladké papriky. Stačí přidat špetku do jídel, kde se běžně používá sladká paprika, a získají nezaměnitelnou uzenou chuť a vůni. Skvěle se proto hodí na ryby, pizzu, směsi s rýží a mletá masa. Výborná je i do studené kuchyně k ochucení sýrů a pomazánek.

Paprika lahůdková má intenzivní aroma, velmi výraznou červenou barvu a mírně nasládlou chuť. Patří mezi nejoblíbenější koření naší i maďarské kuchyně. Hodí se do masitých jídel, především gulášů, omáček, uzenin, ryb, vaječných pokrmů a polévek. Vynikající chuť dodá také rajské polévce a kuřeti na paprice.