Fenykl

Fenykl je jednoletá, častěji však dvouletá bylina s větvenou a někdy více než 1,5 metru vysokou lodyhou. Jako většina miříkovitých rostlin má i fenykl střídavé a mnohonásobně dělené listy s dlouhými pochvami. Typickou stavbu mají i drobné žluté květy, které jsou uspořádány do velkých složených okolíků. Ani plod se svou stavbou příliš neliší od příbuzných druhů. Až 1 cm dlouhá oválná dvojnažka má hnědožlutou až hnědozelenou barvu. Kvete od července do září. Fenykl si pro charakteristický vzhled a vůni nelze splést s jinou rostlinou s výjimkou kopru. Ten je však mnohem větší. Všechny části rostliny jsou jedlé. Lze použít semena, listy, stonek i cibuli.

Historie fenyklu sahá až do starověku. Fenykl se těšil značné oblibě již ve starém Egyptě i u starých Řeků a Římanů, z jejichž dob pochází i rodový název. Původně byl fenykl rozšířen ve Středomoří, na východ až na Arabský poloostrov a do Přední Asie. Odpradávna se pěstuje nejen jako léčivá, ale i kořenná zelenina. Římští vojáci ho používali, protože věřili, že jim dodá více síly. Ve střední Evropě jej již od raného středověku spolu s mnoha dalšími bylinami pěstovali mniši v klášterních zahradách. Anglosasové si ho vážili kvůli léčivým účinkům. Dnes se pěstuje téměř na celém světě v řadě vyšlechtěných odrůd. Fenyklová voda se dříve používala k omývání očí při zánětech a ke kloktání. V některých kulturách se umisťoval nad dveře nebo do klíčových dírek, protože se věřilo, že odežene zlé duchy. V Anglii ho ve 13. století používali také jako prostředek k potlačování chuti k jídlu. V 18. století se začal přidávat do alkoholického nápoje s názvem absint, ten se vyrábí ještě z pelyňku a anýzu. Absint si získal ve Spojených státech značnou popularitu a roku 1915 byl zakázán. V dnešní době se fenykl těší největší oblibě v Evropě, kde se používá v mnoha kuchyních.

Fenykl je velmi oblíbená rostlina, protože se snadno pěstuje i doma. Jako koření se používají celá nebo mletá semena. Fenykl se dobře kombinuje s rybami a ve Středomoří se často používá také při grilování sardinek či cípalu. Listy jsou vhodné ke zlehčení tučných, například vepřových, pokrmů. Semínka se přidávají do známé čínské kořenné směsi pěti koření. Fenykl se používá především v italské a francouzské kuchyni. Vynikající je k dochucení polévek, masových směsí, salátů a omáček. Vhodný je také k nakládání okurek a červené řepy, k dokořenění chleba nebo do jablečných koláčů.