Pažitka
Pažitka (Allium schoenoprasum) je naťová zelenina s jemně pikantní chutí. Používá se do polévek, omáček, vaječných pokrmů a salátů. Výborně se hodí také ke zjemnění tvarohových pomazánek, bylinkového másla, čerstvých sýrů a k ozdobení pokrmů. Pažitka chutí připomíná cibuli, ale je jemnější a ušlechtilejší. Vařením, pečením a smažením se vytrácí aroma, ideální je tedy přidat pažitku až ke konci vaření. Vhodná je také v kombinaci s petrželkou.
Popis rostliny
Pažitka je nejmenším druhem cibulovitých rostlin, jedná se o vytrvalou rostlinu, která vytváří
trsy o výšce 20 – 50 cm, podzemní část rostliny tvoří malé cibulky. Rostlina má duté stonky,
které jsou zakončené do špičky. Stonky jsou kryté pochvami trubkovitých listů. Květy vykvétající
na konci lodyhy jsou na˹alovělé nebo růžové, zřídka se vyskytují i bílé. Kvete od května do srpna.
Plodem je tobolka. Dobře se jí daří v podhorských regionech, vhodná je půda s dostatečným
množstvím draslíku a dusíku. Při nižších teplotách jsou charakteristické trsy mohutnější.
Historie a původ
První zmínky o pažitce pochází z období 3 000 let před n. l. z Číny. Pažitka se vyskytuje nejen v
Evropě, ale také v Asii nebo některých regionech Severní Ameriky. Na západě Evropy je pažitka oblíbená
v pomazánkách nebo omáčkách v kombinaci s bramborami. V Asii se používá především do
polévek. Římané věřili, že pažitka může zmírnit bolest při spálení nebo bolestech v krku. V Evropě
se pažitka pobřežní pěstuje již od středověku, kdy se velmi často zasazovala okolo domu nejen
jako dekorace. Věřilo se, že pažitka odpudí škodlivý hmyz a nepustí do domu zlo. Cikáni používali
pažitku k věštění. Některé vysokohorské odrůdy rostou planě i v Alpách, Kanadě nebo na Sibiři.
Chuť a vůně
Pažitka má jemně pikantní chuť připomínající cibuli s tím rozdílem, že je jemnější a ušlechtilejší.
Použití v kuchyni
Pažitka je velice oblíbená polévková zeleň. Hodí se na chleba s máslem, pomazánkou a všude
tam, kde je potřeba jemnější aroma než má cibule. Používá se k dochucení tradičních pokrmů ve
Francii nebo Švédsku. Výborná je do omáček, zálivek, vaječných jídel, čerstvých sýrů,
bylinkového másla nebo na zdobení zeleninových salátů. Také zjemní chuť pečených mas, ryb
nebo obložených chlebíčků. Tepelnou úpravou se vytrácí aroma, proto je vhodné přidat pažitku
až ke konci vaření. V Polsku a Německu se pažitka podává především s tvarohovými sýry.
Skladování
Usušenou pažitku skladujte na chladném a tmavém místě bez přístupu přímého světla. Použít
můžete skleněné dózy nebo plechové či plastové krabice, které důkladně utěsněte.
Odrůdy
Pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum) zahrnuje několik poddruhů, které se výrazně neliší. Dělí se především podle oblasti pěstování na poddruhy nížinné a vysokohorské.
Pažitka čínská (Allium tuberosum) se používá nejen při vaření, ale také jako okrasná rostlina. Oproti pažitce pobřežní má výraznější chuť s nádechem česneku.
