Zázvor

Zázvor je vytrvalá tropická rostlina. Jako koření se používá oddenek. Zázvor má hlízovitý, dužnatý oddenek složený z jednotlivých pospojovaných článků a z něj vyrůstá asi metr vysoká lodyha. Na stonku rostou špičaté, kopinaté listy, v průměru asi 25 cm dlouhé. Na stvolech vyrůstají žluto˹alové pyskaté květy. Plodem je trojpouzdrá tobolka, která se vyvíjí velmi zřídka a většinou nedozrává.

Zázvor pochází z Číny, kde se pěstoval již před několika tisíci lety. Později byl dovezen do Indie. Zmínky o zázvoru najdeme v lékařských knihách z těchto asijských zemí, kde se mu přisuzovaly léčivé účinky. Z tropických oblastí byl exportován arabskými obchodníky do starověkého Říma, kde se přidával do cukrovinek, omáček nebo ke kuřecímu masu. Po pádu Římské říše se zázvor z evropské kuchyně na několik staletí téměř vytratil. Dovážet se do Evropy začal opět až v 11. století. Zázvor si oblíbila v 16. století také královna Alžběta. Díky mořeplavcům se dostal i do Karibiku, kde se stal velmi populární. V dnešní době jsou karibské země, především Jamajka, jedním z významných vývozců zázvoru.

Zázvor se používá zejména v asijské kuchyni. Vynikne v rybích a masitých pokrmech, jako je kachna, drůbeží nebo vepřové maso. Dodává příznačnou ostrou svěžest pokrmům z mořských živočichů či sushi. Používá se také k přípravě sladkých pokrmů a perníků. Výborný je k dochucení rýže, ovocných salátů a kompotů. Hodí se při přípravě studených i teplých nápojů. Oblíbený je v kombinaci s alkoholickými nápoji nebo dokonce pivem, které dokáže obohatit díky své intenzivní a štiplavé chuti. Zázvor se přidává i do vánočního cukroví. Švédové pečou zázvorové koláčky. V Čechách je velmi oblíbený zázvorový čaj. Sušený zázvor je nedílnou součástí mnoha orientálních koření. Přidat ho můžete i při pečení domácího chleba. Zajímavou chuť získáte kombinací s ovocem, vyzkoušet můžete i netradiční spojení s angreštem nebo ananasem.