Saturejka

Saturejka je jednoletá bylina, která dorůstá do výšky až 30 cm. Je to hustě rozvětvená rostlina, spodní část lodyhy je dřevnatící, listy jsou lesklé, tmavě zelené, podlouhlého tvaru. Květy saturejky jsou velmi drobné, zabarvené do fialova a bíla, vyrůstající na konci lodyhy. Kořeny byliny jsou velmi husté, svazkovité. Rostlina má výraznou vůni, která je ještě silnější po jejím usušení. Řadí se mezi nenáročné byliny, má ráda teplo a světlo, je odolná, nevadí jí sucho. Sklízí se v době květu.

Pochází z východního Středomoří a jižní Evropy. Její používání je známé již ve starověku pro její léčebné účinky. Římané saturejkou dochucovali omáčky a využití našla i při výrobě octů. Římané také věřili, že dodává mužnou sílu, projasňuje mysl a zlepšuje paměť, proto z ní pletli věnce, které nosili na hlavách. Saturejka byla považována za afrodisiakum. Saturejka je údajně pojmenována podle polobohů Satyrů, kteří byli na půl lidé a na půl kozlové. V 9. století se objevují zmínky o používání saturejky i ve staročeské kuchyni. Bylinka byla často používána v šatních skříních jako odpuzovač molů.

Používá se čerstvá i sušená. Díky výraznému aroma jí lze částečně nahradit pepř. Je vhodná k okořenění těžkých pokrmů, hodí se především na dochucení uzenin, skopového, králičího a drůbežího masa, zvěřiny a nádivek, ale i masa rybího. Saturejka je výborná k dochucení sekané a jiných pokrmů připravovaných z mletého masa. Její použití je vhodné na nakládání zelí, okurek nebo hub. Lístky saturejky čerstvě natrhané můžeme přidat do omáček, pikantních polévek a salátů. Tato bylinka by se měla používat kvůli jejímu výraznému aroma umírněně. Velmi často je také součástí směsí koření, jako jsou například provensálské koření nebo čubrica.