Jalovec

Jalovec

Jalovec má slabě hořkou pikantní chuť, která zanechává v ústech lehce palčivý pocit. Jako koření se používají zralé modrohnědé plody s příjemně pryskyřičnou vůní a hořkosladkým aroma. Vhodné jsou k výrobě alkoholických nápojů, ginu a borovičky. Jalovec je nejlepší v kombinaci s česnekem a aromatickými bylinkami, jako je majoránka a rozmarýn. Používá se především do marinád, k nakládání zvěřiny, na skopové, svíčkovou, do omáček a slaných nálevů. Vynikající „divokou” chuť dodá také guláši.

Popis rostliny

Jalovec obecný je malý stále zelený strom, který kvete od března do dubna. Plody dozrávají na podzim po třech letech. Poté procházejí různými stádii zralosti. Plody jsou kulaté o průměru 7 až 10 mm, nazývají se jalovičky a zrají 18 měsíců. Nejedná se o bobule, ale o velmi malé šišky podobné borůvkám. Jalovec má jehlicovité, modrozelené listy. Strom běžně roste do výšky 2 metrů. Samčí a samičí květy se vyskytují na různých stromech. K opylování dochází díky větru. Jako koření se používají zralé modrohnědé plody, které se suší.

Historie a původ

Jalovcové bobule byly nalezeny v několika staroegyptských hrobkách na různých místech. Řekové si vážili jalovce pro jeho léčivé účinky dlouho předtím, než ho začali používat při vaření. Řekové používali jalovec při olympijských soutěžích, protože se věřilo, že zvýší fyzickou vytrvalost sportovců. Římané používali jalovec jako levnou náhradu za drahý černý pepř dovezený z Indie, navíc si ho mohli pěstovat sami. Jalovec se používal v Evropě až do 16. století jako lék pomáhající proti moru a hadímu uštknutí. Navíc mu byly přisuzovány magické vlastnosti. Lidé věřili, že zničení jalovcového stromu přinese neštěstí. Indiáni používali jalovec proti infekci močových cest.

Chuť a vůně

Jalovec má slabě hořkou, pikantní chuť, která zanechává v ústech lehce palčivý pocit. Plody mají příjemně pryskyřičnou vůní a hořkosladké aroma. Chuť se liší v závislosti na oblasti pěstování. Italský jalovec je jemnější a aromatičtější oproti tomu ze severní Evropy.

Použití v kuchyni

Jalovec má zajímavou chuť, se kterou se často setkáte ve Švédsku, Německu, Itálii a jižní Evropě, odkud pochází nejvíce aromatické bobule. Jalovec se používá k ochucení tmavé zvěřiny jako je jelení maso nebo divoké prase, ale stejně dobře se kombinuje s vepřovým masem (zejména s jablky a jablečným moštem). Vhodný je do mnoha zimních pokrmů, jako je oháňka či další dušené hovězí pokrmy. Přidává se do zvěřinových paštik, ale také se kombinuje s kaštanovými a ovocnými nádivkami a se zelím. 

Modrohnědé bobule se obvykle rozdrtí před přidáním do pokrmu, ale mohou být použity i celé, například do vývaru. Rozdrcením bobulí dochází k výraznému uvolnění chuti. Jalovec má poměrně silnou chuť, takže se doporučuje použít jen asi 6 až 8 bobulí najednou. Větvičky dodávají výraznou dřevitou chuť alkoholickému nápoji gin. Z bobulí se naopak vyrábí tradiční slovenský alkoholický nápoj borovička. Jalovec je nejlepší v kombinaci s česnekem a aromatickými bylinkami, jako je majoránka a rozmarýn. Používá se také do marinád, k nakládání zvěřiny, na skopové, svíčkovou, do omáček a slaných nálevů. Vynikající „divokou” chuť dodá i guláši. Ve Finsku se používá k výrobě tradičního piva Sahti.

Skladování

Usušený jalovec se skladuje ve vzduchotěsné, dobře uzavřené nádobě na suchém a temném místě.

Poddruhy

I když se dokáže jalovec přizpůsobit různým podmínkám, vyžaduje slunné místo. Vyskytuje se i na skalách nebo písčitých půdách. V zimě je dobré strom svazovat, protože pod tíhou sněhu se větve mohou lámat. Existuje mnoho poddruhů, které se liší výškou nebo místem výskytu. Některé dosahují výšky stromu, jiné jsou spíše nižší výšky jako keř. Rozlišujeme nespočet okrasných kultivarů, které se liší tvarem, barvou i jehlicemi.

KAM TEĎ

28 Celkem druhů